Jak sestavit SWOT analýzu?

SWOT analýza je univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje vnitřní a vnější faktory ovlivňující úspěšnost dané organizace, úkolu, problému, situace, projektu či pracovního týmu. Je jednou z nejpoužívanějších analytických technik. Umožňuje se dívat na analyzovanou věc ze 4 úhlů pohledu.

Zkratka SWOT je odvozena od čtyř anglických slov:

• Strenghts (silné stránky, přednosti, výhody)
• Weaknesses (slabé stránky, nedostatky, slabiny)

• Opportunities (příležitosti, možnosti)
• Threats (hrozby, nežádoucí ohrožení)

Prvky SWOT analýzy

• Strenghts (silné stránky) – Jedná se o interní (vnitřní) vlivy v podniku. Určují, co je na firmě dobré, v čem je lepší než konkurence. Umožňují rozvíjet přednosti a plusy firmy a získat díky nim výhody na trhu. Zaměřit se na věci, které vnímají zákazníci za silné stránky podniku, proč se pravidelně vrací a v čem spočívá jeho jedinečnost. Například zavedení nových technologií, funkční organizační struktura, vysoká odborná úroveň zaměstnanců,…

• Weaknesses (slabé stránky) – Jsou také interními (vnitřními) vlivy, které působí v podniku. Jsou opakem silných stránek, je třeba je odstraňovat nebo alespoň zmírňovat. Definují, v čem je firma špatná, čím si sama škodí a ohrožuje se. Udávají, čemu by se měla firma vyvarovat, aby nepřicházela o své zákazníky, co musí zlepšit. Příklady slabých stránek mohou být nedostatek informací, vysoká zadluženost, zastaralé technologie, špatná komunikace,…

• Opportunities (příležitosti) – Příležitosti patří do externích (vnějších) vlivů působících na firmu z okolí. Určují, co se firmě naskýtá, nabízí nějakou šanci či možnost zlepšení výsledků. Ale ne všechny příležitosti jsou příležitostmi pro konkrétní firmu. Příležitosti se využívají především pro posílení pozice na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti. Mohou to být například expanze do cizích zemí, outsourcing činností, snížení úrokových měr, změna životního stylu,…

• Threats (hrozby) – Posledním prvkem jsou hrozby, které patří do externích (vnějších) vlivů ohrožující podnik z okolí. Definují, co by firmu mohlo brzdit, blokovat či zastavit. Úkolem podniku je vyhýbat se hrozbám a minimalizovat škody. Příklady hrozeb jsou vysoká rizikovost, celní bariéry, špatné počasí, vysoké daně, nepříznivý demografický vývoj,…

Vnitřním prostředím se rozumí interní prostředí podniku, například logistika, vztahy v podniku, kvalita, náklady, sortiment, technologie,…).

Vnějším neboli externím prostředím je myšleno okolí podniku, například makroekonomické změny, fáze hospodářského cyklu, finance, konkurence, trh,…).

Jak vytvořit SWOT analýzu?

Při provádění SWOT analýzy se sestavuje tzv. SWOT matice, která představuje ucelený rámec pro systémovou analýzu. Usnadňuje porovnání vnějšího hrozeb a příležitostí s vnitřními slabými a silnými stránkami organizace, týmu či projektu. Prvky SWOT analýzy se rozdělí do 4 kvadrantů a tím se docílí srozumitelného pohledu. K vytvoření SWOT analýzy si člověk vystačí s papírem a tužkou, ale v dnešní době se využívají samozřejmě internetové nástroje.

Popis SWOT matice:

• Levá polovina – Zaznamenávají se zde silné stránky a pod nimi příležitosti. Jsou to tedy faktory, které mají pro podnik pozitivní dopad.
• Pravá polovina – Je určena pro faktory s negativním dopadem, tedy slabé stránky podniku a pod nimi hrozby z okolí.
• Horní část – Představuje faktory z vnitřního (interního) prostředí.
• Dolní část – Zaznamenává faktory z vnějšího (externího) prostředí.

Pro smysluplný výsledek je nutné dodržovat při sestavení analýzy určitá pravidla. Do kvadrantů se nesmí vyplňovat první věci, co člověka napadnou. V praxi existuje celá řada různých postupů a doporučení. Je nutné zaměřit se na klíčové a důležité věci, zahrnout pouze potvrzená fakta, ne spekulace a domněnky. Pouze věci, které jsou měřitelné a dávají analýze důraz. Je dobré využívat týmovou spolupráci, více hlav, více nápadů. Vždy je nutné na své slabé a silné stránky i hrozby a příležitosti nahlížet nejen z pohledu své firmy, ale také z pohledu svých zákazníků a konkurence.

Při sestavování SWOT matice a provádění celé analýzy se mohou využívat i další metody. Pro vnitřní faktory, tedy nalezení silných a slabých stránek se může použít finanční analýza pomocí hodnocení finančních ukazatelů, porovnání a hodnocení technických a ekonomických ukazatelů, analýza hodnotového řetězce a mnoho dalších. Pro vnější faktory lze použít známou PESTE analýzu, Porterův model 5 hybných sil (sektorová analýzy), analýzu konkurenčního prostředí, brainstorming či EFE matici a podobně.

Jak funguje SWOT analýza v praxi?

Nejčastěji je SWOT analýza používána jako situační analýza v rámci strategického řízení firmy, hojně se využívá v marketingu a je součástí dlouhodobého strategického plánování podniku. Pomocí analýzy se dají nalézt možné strategie při řešení problémů, které se mohou v podniku (společnosti, projektu) vyskytnout.

SWOT strategie

V rámci analýzy je možné zjistit určitou strategii, která se dá použít pro řešení vyskytnutého problému.

Existují 4 základní strategie:

• MAXI-MAXI (S-O) – Strategie, ve které se využijí silné stránky podniku (projektu, výrobku, služby) pro naskytnuté příležitosti na trhu.
• MAXI-MINI (S-T) – Strategie, kde se silné stránky použijí k odvrácení hrozeb z okolí.
• MINI-MAXI (W-O) – Strategie nabízející využít příležitosti k odstranění nebo snížení slabých stránek podniku (projektu, výrobku, služby).
• MINI-MINI (W-T) – Strategie, která se zaměřuje na snížení hrozeb ve vztahu ke slabým stránkám.

Autorem SWOT analýzy je Albert Humphrey, který tuto analytickou techniku představil světu v 60. letech 20. století. Albert byl americkým obchodním a manažerským konzultantem, který se specializoval na organizační management a kulturní změny.

SWOT analýza poskytuje cenné rady nejen na začátku podnikání. Její realizace nezabírá mnoho času a je vhodné ji dělat na jednotlivé produkty i služby stejně často jako např. finanční uzávěrku, tedy zhruba jednou za čtvrt roku. Je důležité myslet na to, že SWOT analýzu má smysl dělat pouze, když na ni navazují další kroky.

SWOT analýza je také jedna ze součástí podnikatelského plánu. Jak ho vytvořit, a co obnáší naleznete v našem článku"Co je to podnikatelský záměr?".